DĚJINY FRÝDKU-MÍSTKU
Dějiny Frýdku-Místku jsou až do roku 1943 dějinami dvou zcela samostatných měst, Frýdku a Místku, ležících na soutoku řek Ostravice a Morávky. Místek na levém břehu Ostravice patřil k zemi Moravské, zatímco Frýdek na pravém břehu byl součástí Těšínského Slezska. Obě města měla podobný charakter - poměrně důležitá řemeslnická střediska s ryze zemědělským zázemím. K jejich sloučení došlo až dne 1. ledna 1943.
DĚJINY MĚSTA FRÝDKU
Datum založení Frýdku není přesně známo. Dříve než samostatné město vznikl pravděpodobně hrad, na jehož místě dnes stojí frýdecký zámek. Předchůdcem Frýdku byla pravděpodobně obec Jamnice. Frýdek vznikl zřejmě někdy po roce 1333 a lze předpokládat, že byl založen těšínskými knížaty v rozpětí let 1327 -1333 na ochranu hranice knížectví v místě, kde procházela kupecká stezka spojující Moravu s Polskem.
Město Frýdek mělo už v 15. století skoro všechna důležitá městská práva. Majitelé města se často střídali. V dějinách Frýdku se nejzřetelněji zapsali Oppersdorfové, kteří koupili panství v roce 1636. V roce 1868, kdy při reorganizaci státní správy zanikl politický okres frýdecký, obdrželo město Frýdek vlastní statut. Mimo jiné to znamenalo, že nebylo podřízeno Okresnímu hejtmanství v Těšíně, ale přímo Zemské vládě v Opavě. Rubem rozvoje Frýdku, který byl situován uprostřed české oblasti, byla postupná germanizace. Roku 1798 se stali majiteli panství Habsburkové. Arcivévoda Karel se do historie regionu zapsal jako zakladatel Karlovy hutě. Tak nastal do města příliv německých úředníků, jejich vliv postupně pronikal nejen do kultury, obchodu, školství, ale i do samotné správy města. Ještě při sčítání obyvatelstva v roce 1880 se hlásilo k české národnosti 80% obyvatel Frýdku. Jako obrana proti této germanizace začínají ve 2. polovině 19. století vznikat první české spolky Občanská beseda, Sokol a Matice osvěty lidové.
První českou školu se jim podařilo založit spojenými silami až v roce 1899. Ani po vzniku samostatného československého státu nebyl český Frýdek úplnou samozřejmostí. O tom svědčí mimo jiné i to, že ještě v roce 1935 byly ve Frýdku stále dvě německé školy, do nichž chodily i české děti.
DĚJINY MĚSTA MÍSTKU
Trhová ves s názvem Friedberch je poprvé připomínána v testamentu olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku z roku 1267. Friedberch vznikl na známé obchodní cestě při přechodu přes řeku Ostravici. Výhodou polohy města bylo spojení se světem, nevýhodou se jevila velká vzdálenost od sídla svých biskupských majitelů. Město bylo často propůjčováno i s hukvaldským panstvím jako léno. V letech 1402 a 1584 bylo místecké léno spojeno s frýdeckým panstvím na Těšínsku. Roku 1602 zničil město požár, brzy poté začala třicetiletá válka a s ní útoky vojsk Uhrů, Dánů a Švédů.
Po stránce národnostní byl na tom Místek o něco lépe než slezský Frýdek. Matice Místecká se zasloužila o otevření českého gymnázia, proti poněmčování dětí předškolního věku byla zřízena v roce 1909 česká matiční mateřská škola. Rozmach českých spolků začal od poloviny 80. let 19. století. Aktivizoval se pěvecký spolek Občanské besedy, Místek se stal střediskem Hospodářské jednoty severovýchodní Moravy i Národní jednoty pro východní Moravu. Nejaktivněji se do historie města zapsala Matice místecká, jež byla založena již v roce 1895. V roce 1940 muselo město opět používat názvu Friedberg. Poté, co došlo ke sloučení s Frýdkem, Starým Městem, Lískovcem a Sviadnovem (1. 1. 1943) byl používán společný název Friedeck. Po osvobození se obce opět odloučily, ale k rozdělení měst už nedošlo. Změnil se pouze název tohoto dvouměstí na Frýdek-Místek.