Sledujeme významné dny v ČR
1. leden – Den obnovy samostatného českého státu
Do konce roku 1992 existovala Česká a Slovenská Federativní Republika. Již prvního ledna došlo k rozdělení dříve jednotné země na dvě samotné republiky – Česko a Slovensko. Zmíněné rozdělení se stalo na základě ústavního zákona, schváleného Federativním shromážděním, o zániku ČSFR. Prvním prezidentem samostatné České republiky se stal Václav Havel, který tento úřad vykonával i v ČSFR.
16. leden – Den památky Jana Palacha
Jan Palach byl student Univerzity Karlovy, který se 16. ledna 1969 zapálil v Praze na Václavském náměstí. Jeho motivací bylo povzbudit tehdejší společnost zasaženou srpnovou okupací v roce 1968 k většímu odporu. Jan Palach po třech dnech strávených v nemocnici zemřel. Jeho pohřeb, kterého se zúčastnilo na 200 000 lidí se stal tichou manifestací za svobodu.
27. leden – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
Nacisté během druhé světové války umučili a zavraždili několik miliónů Židů, Romů a dalších nevinných obětí. Proč zrovna 27. leden připadl k uctění právě těchto obětí? Protože právě 27. ledna došlo k osvobození koncentračního tábora Osvětim – Březinka sovětskými vojsky. Právě koncentrační tábor Osvětím je jeden z hlavních symbolů nacistických hrůz.
8. březen – mezinárodní den Žen
V tento den roku 1908 došlo ke stávce newyorských švadlen, které bojovaly za zlepšení pracovních podmínek. Tento den nepřipomíná pouze boj švadlen za lepší pracovní podmínky, ale je oslavou všech žen bojujících a usilujících o zrovnoprávnění jejich postavení s muži (dříve například volební právo žen). Ačkoliv se může zdát, že k vyrovnání ženských a mužských práv nedošlo pouze v afrických či asijských zemích, boj za zrovnoprávnění žen oprávněně probíhá také v Evropě (ani dnes není postavení žen zcela rovnoprávné s mužským). Tento den tak připomíná nutnost pomoci jim jejich práva prosadit.
12. březen – Den přístupu České republiky k NATO
V tento den (1999) nejen Česká republika ale také Polsko a Maďarsko vstoupily do Severoatlantické aliance. NATO je mezinárodní vojenská organizace, která byla založena 4. dubna 1949 podpisem Washingtonské smlouvy. Jejím úkolem je zajistit bezpečnost všem členským státům.
28. březen – Den učitelů
Proč zrovna tento den? 28. 3. 1592 se narodila významná postava českých dějin Jan Amos Komenský, který je někdy pokládán za zakladatele moderní pedagogiky. Zajímavostí je, že ve světě se tento den slaví 5. října (výročí přijetí doporučení ze společné konference mezinárodní organizace práce při OSN a UNESCO k postavení učitelů).
22. duben – Den země
Před více než padesáti lety se konaly ve Spojených státech Amerických četné demonstrace, které si kladly za cíl prosadit přijetí nových zákonů k ochraně životního prostředí. U nás se Den Země slaví od roku 1990. I dnes se pořádají na tento den různé pochody a demonstrace, které mají za úkol bojovat za přijetí lepších zákonů k ochraně životního klimatu.
1. květen – Svátek práce
První máj má mnoho lidí spojeno s romantikou a láskou. Ve skutečnosti tento den odkazuje k roku 1886, kdy probíhala stávka amerických dělníků v Chicagu za osmihodinový pracovní den, která vyústila v tzv. Haymarketský masakr. Byť tento svátek bývá mnohdy považován za kýč minulého režimu, je potřeba si uvědomit, že mnoho dělníků v devatenáctém století zažívali nelidské podmínky. Nejen z tohoto důvodu je potřeba si připomínat tento den.
5 květen – Květnové povstání českého lidu
Přesně v tento den roku 1945 vypuklo v Praze povstání jako součást Květnového povstání českého lidu proti nacistické okupaci. Začalo bojem o budovu rozhlasu na dnešní Vinohradské třídě, přičemž Pražané, kteří vtrhli neohroženě do ulic, odzbrojovali Němce a ničili německé nápisy.
8. květen – Den vítězství
Právě 8. května 1945 podepsalo Německo úplnou kapitulaci. Tento den tak připomíná konec druhé světové války, která vedla k odporným válečným zločinům, ztrátě milionů životů a mnoha dalším nevyslovitelným hrůzám. Od roku 1990 se v Čechách tento den slaví. Po celé republice se konají různé pietní akce.
1. červen – Den dětí
Cílem tohoto dne je upozornit na práva a potřeby dětí. Jako první s nápadem založení dne, který by oslavoval děti, přišlo Turecko s Mustafem Kemalem, který prohlásil, že jsou děti důležitou součástí budování nového státu. Roku 1949 vyhlásila Mezinárodní demokratická federace žen den pro ochranu dětí. Důvodem k tomuto vyhlášení bylo vypálení Lidic, při kterém došlo k masovému zabíjení žen a dětí. Nakonec v padesátých letech OSN vyhlásila Světový den dětí, aby každý stát jednou v roce upřel pozornost na nejmladší obyvatele.
10. červen – Den památky obětí vyhlazení obce Lidice
K vypálení této malé obce poblíž Kladna došlo roku 1942 jako odpověď na atentát československých parašutistů na říšského protektora Reinharda Heydricha. Obyvatelé Lidic byli popravení nebo odvlečeni do koncentračních táborů. O život přišlo (včetně dětí) 340 obyvatel. Obec byla po válce obnovena a na místě, kde stála původní, byl zřízen památník obětem.
18 červen – Den hrdinů druhého odboje
V tento den se bránilo sedm československých parašutistů proti nacistické přesile. Součásti těchto sedmi statečných byl také Gabčík a Kubiš, kteří byli vyslání z Velké Británie na území Protektorátu. Jejich úkolem byl atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Kvůli zrady Karla Čurdy, byl odhalen úkryt zmíněných parašutistů. Všech sedm vojáků zahynulo.
27. červen – Den památky obětí komunistického režimu
V tento den roku 1950 byli po politickém procesu popraveni oběšením Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Byl to jediný politický proces (vykonstruovaný), po kterém byla popravena žena. Tento den si nemá připomínat pouze tyto čtyři zmíněné ale všechny perzekuované a usmrcené oběti československého komunistického režimu.
5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Jde o připomenutí výročí příchodů Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu roku 863. Tito slovanští věrozvěsti přinesli na Velkou Moravu písmo hlaholici a prosadili jazyk staroslověnštinu. Někdy je mylně uvedeno, že přinesli na Velkou Moravu křesťanství, ale to už bylo na území dnešní české republiky rozšířeno předcházejícími misiemi ze západu.
6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa
Jan Hus byl středověký církevní reformátor a kazatel, který kritizoval neutěšené poměry v církvi a na její morální úpadek. Za své názory byl odsouzen a prohlášen za kacíře. Na kostnickém koncilu odmítl
odvolat své učení přičemž 6 července 1415 byl upálen na hranici. Po jeho smrti se v českých zemích rozpoutala husitská revoluce.
28. září – Den české státnosti
Tento den má sloužit jako připomínka násilné smrti českého přemyslovského knížete Václava, který byl zavražděn vojáky svého bratra Boleslava. Kníže Václav byl posléze prohlášen za svatého a následně dokonce patronem Čech a Moravy.
28. října – Den vzniku samostatného československého státu
28. října 1918 zástupci Národního výboru Československého vyhlásili vznik Československé republiky. Idea naprosté emancipace a odtržení od Rakouska-Uherska se formovala už za první světové války. Otcem této myšlenky byl T. G. Masaryk, přičemž obrovskou zásluhu na vzniku 1. ČSR měl také M. R. Štefánik a E. Beneš.
11. listopad – Den válečných veteránů
Tento den, jak už jeho název připomíná, je věnován památce válečných veteránů. Ve světě byl slaven mnohem dříve než u nás, konkrétně již od roku 1921. V České republice si válečné veterány připomínáme od roku 2001. Den válečných veteránů se slaví 11. listopadu u příležitosti konce první světové války. Symbolem je vlčí mák, protože právě květy zmíněné rostliny pokrývaly bojiště ve Flandrech, kde zemřelo mnoho mužů.
17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii
Na jednu stranu je tento den typický pro Českou republiku, na straně druhé je to i mezinárodní den studentstva. Tento den odkazuje na rok 1939, kdy Adolf Hitler nařídil uzavřít české vysoké školy a potlačil demonstrace studentů po pohřbu Jana Opletala (smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace).
O padesát let později ve stejný den se konala demonstrace proti komunistickému režimu. Studenti vysokých škol se 17. listopadu 1989 shromáždili na Albertově, a poté na Vyšehradě. Následně se vydali směrem k Václavskému náměstí. Mírová demonstrace byla nakonec brutálně potlačena policií, což vyvolalo širokou veřejnou podporu a další protesty proti režimu. Tyto události nakonec přerostly v tzv. Sametovou revoluci.